|
|
Zásady komplexní fyzioterapie u bezdětných žen ve věku 20-40 let s funkčními poruchami menstruačního cyklu
VÍTOVÁ, Alena
Tématem mé bakalářské práce jsou zásady fyzioterapie u bezdětných žen ve věku 20-40 let s funkčními poruchami menstruačního cyklu. Cílem této práce je popsat možnosti fyzioterapie u žen s funkčními poruchami menstruačního cyklu a jejich následné praktické využití, které je popsané v kineziologických rozborech jednotlivých probandek. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá fyziologií a patologií menstruačního cyklu, funkční anatomií pánevního dna a možnostmi terapie menstruačních poruch. Praktická část je věnována vlastnímu výzkumu, kterého se zúčastnily tři ženy s funkčními poruchami menstruačního cyklu. V praktické části výzkumu proběhl u každé probandky vstupní kineziologický rozbor a následně byla sestavena cvičební jednotka, kterou účastnice cvičily v domácím prostředí po dobu dvou měsíců. V tomto časovém rozmezí byla na každý týden naplánovaná schůzka, při které proběhlo vyšetření a následná terapie; schůzky byly zakončené kontrolou cviků a přidáváním nových. Na konci výzkumu byl proveden výstupní kineziologický rozbor, který byl porovnán s údaji získanými při vstupním vyšetření. Výzkum lze shledávat za přínosný, jelikož bylo možné vypozorovat pozitivní účinky terapie u všech účastnic, u každé ženy měla však terapie různě velký vliv na řešení menstruačních obtíží. Práce může sloužit fyzioterapeutům a ženám, které trpí funkčními poruchami menstruačního cyklu, jako možnost řešení jejich obtíží jinak než farmakologicky.
|
|
|
Poruchy pohybového aparátu u sportovních gymnastů a jejich fyzioterapie
TOMASCHKO, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá poruchami pohybového aparátu u sportovních gymnastů a možnostmi jejich ovlivnění fyzioterapií. Příprava sportovních gymnastů začíná ve velmi brzkém věku, kdy tělo ještě není dostatečně vyvinuté. Vlivem rané specializace a nadměrné zátěže mohou vznikat poruchy pohybového aparátu. V rámci fyzioterapie lze tyto poruchy řešit a do určité míry jim i předcházet. Cílem práce bylo zjistit, jakými poruchami pohybového aparátu trpí vybraní sportovní gymnasté a zvolit vhodnou terapii. Dalším cílem bylo zjistit, jak lze předcházet častým funkčním poruchám pohybového aparátu u sportovních gymnastů. V části teoretické je charakterizována sportovní gymnastika, její historie, specifika tréninku a systém soutěží. Další kapitoly se zabývají funkčními poruchami pohybového aparátu a jejich řetězením, svalovými dysbalancemi, hypermobilitou, dále pak poruchami pohybového aparátu a úrazy u sportovních gymnastů, rovněž jsou v teoretické části pospány použité kinezioterapeutické metody. V praktické části jsou pospány vyšetřovací metody ve fyzioterapii a získaná data z výzkumu. Výzkumu se zúčastnili 3 sportovní gymnasté z oddílu Merkur České Budějovice, z.s. a trval v rozsahu 8 terapií. Výzkum byl proveden formou zpracování jednotlivých kazuistik, které obsahují odebranou anamnézu, vstupní kineziologický rozbor, návrh krátkodobého a dlouhodobého fyzioterapeutického plánu, průběh jednotlivých terapií a výstupní kineziologický rozbor. Na základě získaných dat bylo vytvořeno kompenzační cvičení pro sportovní gymnasty zpracované do příručky. Z výzkumu vyplynulo, že u vybraných sportovních gymnastů se poruchy nejčastěji vyskytovaly v oblasti ramenního pletence, přechodu hrudní a bederní páteře, bederní páteře, v oblasti hlezenních kloubů a také oslabení hlubokého stabilizačního systému. Tato práce může být využita v praxi klinických i sportovních fyzioterapeutů, nebo k rozšíření informovanosti trenérů sportovní gymnastiky.
|
|
|
Možnosti ovlivnění svalových dysbalancí u kanoistů prostřednictvím fyzioterapie
HAVRLANTOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá svalovými dysbalancemi u kanoistů a možnostmi jejich ovlivnění prostřednictvím fyzioterapie. Kanoistika, konkrétně sjezd na divoké vodě, je silově vytrvalostní vodní sport, jehož cílem je co nejrychleji přejet stanovený úsek řeky. Tento sport klade vysoké nároky na svaly ramenního pletence a trupu, na jejichž podkladě vznikají různé svalové dysbalance, které se nevhodným kompenzačním cvičením a nedostatečným strečinkem ještě více prohlubují a mohou vést až k úrazu. Cílem této práce bylo zjistit, jaké svalové dysbalance a poruchy postury se vyskytují u kanoistů (sjezdařů na divoké vodě) a jak je možné tyto obtíže ovlivnit pomocí fyzioterapie. V první (teoretické) části této práce jsou popsány obecné poznatky o kanoistice - historie, charakteristika a kineziologie pohybu při pádlování. Dále je v této části obecně popsán sportovní trénink, svalové dysbalance a obecné základy sportovní medicíny. V druhé (praktické) části jsou popsány fyzioterapeutické postupy, které byly použity při výzkumu. Také obsahuje výsledky samotného výzkumu, který byl zpracován kvalitativně formou kazuistik. Každá kazuistika obsahuje anamnézu, vstupní kineziologické vyšetření, průběh jednotlivých terapií, výstupní kineziologický rozbor a závěrečné zhodnocení terapie. Výzkum probíhal v délce 8 terapií. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastěji se u sjezdařů na divoké vodě vyskytuje oslabení hlubokého stabilizačního systému, horní zkřížený syndrom a zkrácení flexorů kyčelního kloubu a s nimi související poruchy postury ve formě zvětšené bederní lordózy a hrudní kyfózy, protrakčního držení ramen a předsunu hlavy. Práce může být použita v praxi fyzioterapeutů, sportovních trenérů nebo jako edukační materiál pro vybranou skupinu sportovců.
|
|
|
Brügger koncept a jeho využití pro korekci vadného držení těla a prevenci vzniku funkčních poruch pohybového aparátu
KRATKOVÁ, Kateřina
V mé bakalářské práci jsem se zabývala využitím Brüggerova konceptu v terapii a jeho vztahem k ovlivnění VDT a funkčním poruchám pohybového aparátu. Teoretická část se zabývá popisem Brüggerova konceptu a základních pojmů, které doktor Alois Brügger definoval. Příkladem je tendomyóza, funkční svalová kontraktura, rušivé faktory a další. V teoretické části zmiňuji také diagnostiku a podrobně rozepisuji možnosti terapie dle Brüggerova konceptu. Terapie zahrnuje například přípravná opatření, pasivní a aktivní terapeutické postupy, korekci VDT nebo nácvik ADL. V krátkosti zmiňuji také souvislost s hrubou motorikou - posturálním a lokomočním systémem, a to především z hlediska vzniku funkčních poruch pohybového aparátu a VDT, což bylo také jedním z cílů mé práce. Dalším cílem mé práce byl popsat Brüggerův koncept a sestavit vhodnou cvičební jednotku, která tyto poruchy pozitivně ovlivní. Má praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Celkem jsem zpracovala tři kazuistiky. Součástí bylo vstupní kineziologické vyšetření včetně podrobné anamnézy. Následovala realizace cvičební jednotky během 10 setkání po dobu zhruba dvou měsíců. Následně byl proveden výstupní kineziologický rozbor a jeho porovnání se vstupním. Zjistila jsem tak výsledky, díky nimž jsem následně zodpověděla výzkumné otázky. Na závěr bylo možno říci, že zdravotní stav probandů se zlepšil, nicméně vhodná by byla kontrola s odstupem několika měsíců, kde by se efektivita terapie mnohem lépe projevila.
|
|
|
Fyzioterapie u žen s dysmenoreou
POLENOVÁ, Kateřina
Předmětem této bakalářské práce je snížení či eliminace bolestí a jiného diskomfortu spojeného s menstruací pomocí fyzioterapeutických postupů. Cílem teoretické části práce je popsat časté funkční poruchy v pohybovém aparátu vyskytující se u žen s dysmenoreou. Tato teoretická část je zároveň doplněna informacemi o anatomii a fyziologii hlubokého stabilizačního sytému a ženského pohlavního systému. Druhého cíle, tedy sestavení vhodné cvičební jednotky pro konkrétní probandky, bylo dosaženo na základě zjištění určitých funkčních poruch u každé probandky během vstupního kineziologického rozboru. Cviky z navržené cvičební jednotky prováděly dané probandky v domácím prostředí po dobu pěti měsíců. V tomto časovém rozmezí byly jednou za dva týdny naplánovány schůzky, při kterých dané cviky byly postupně přidávány a kontrolovány. Na konci výzkumu byl proveden výstupní kineziologický rozbor a ten byl následně porovnán s údaji získaných při vstupním vyšetření. Tyto změny jsou následně zmíněny v diskusi spolu s porovnáním informací z použité literatury. U všech žen došlo subjektivně ke snížení intenzity bolestí v průběhu menstruace, u každé ženy měla však terapie různě velký vliv na řešení dysmenorey. Práce může sloužit nejen fyzioterapeutům, ale i širší veřejnosti, především ženám, které se pravidelně s bolestivou menstruací setkávají, jako možnost řešení jejich obtíží z jiného pohledu než jen z farmakologického.
|
|
|
Zjištění nejčastějších funkčních poruch pohybového systému dětí navštěvujících taneční studio No Limit v Českých Budějovicích
ŠTINDLOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá zjištěním funkčních poruch pohybového systému, které se vyskytují nejčastěji u tanečnic navštěvujících taneční studio No Limit. Testování se zúčastnilo 12 dívek, které byly podrobeny vybraným standardizovaným testům. Na základě vyhodnocení vstupního testování u jednotlivých probandek, byla zpracována jejich osobní charakteristika a popis zjištěných poruch. Poté byl navrhnut soubor kompenzačních cvičení, který byl zaveden do tréninkové jednotky. Kompenzační program měl být aplikován po dobu 8 týdnů, vždy po tanečním tréninku 2krát týdně. Vlivem pandemie koronaviru však musel být kompenzační program předčasně ukončen a nebylo možné ověřit jeho účinnost pomocí výstupního testování shodného se vstupním. O to více se diplomová práce zabývá výsledky vstupního testování, provázaností jednotlivých výsledků testů mezi sebou u jednotlivých probandek a celkovou charakteristikou testovaného souboru. Hodnocení držení těla metodou Jaroše a Lomíčka prokázalo, že dobré (téměř dokonalé) držení těla mělo 50 % děvčat, vadné držení těla 42 % děvčat a velmi špatné držení těla mělo 8 % děvčat. Hypermobilita byla prokázána minimálně v jedné zkoušce u 100 % děvčat. Naopak svalové zkrácení nebylo vlivem početné hypermobility nějak zvlášť výrazné. Nejvýraznější bylo u 50 % děvčat zkrácení trojhlavého svalu lýtkového a u 33 % děvčat zkrácení zdvihačů lopatek. V testech svalového oslabení bylo nejčastější u 75 % děvčat oslabení svalů hýžďových, u 50 % děvčat oslabení dolních fixátorů lopatek a u 50 % děvčat oslabení přímého svalu břišního.
|
|
|
Detekce funkční poruchy krevních destiček pomocí přístroje PFA ve srovnání s klasickou agregometrií
Klausová, Kateřina ; Bártů, Iva (vedoucí práce) ; Blažková, Hana (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. lékařská fakulta Oddělení klinické hematologie ve FN Motol Kateřina Klausová Detekce funkční poruchy krevních destiček pomocí přístroje PFA ve srovnání s klasickou agregometrií Bakalářská práce Abstrakt Tématem práce je porovnání dvou přístrojů, určených pro měření funkčních poruch krevních destiček - přístroje PFA a agregometru. Přístroj PFA byl zaveden nově a měří čas uzavření otvoru kapiláry ve speciální cartridgi. Měření probíhá ve vzorku plné krve. Agregometr se používá pro stimulaci procesu agregace destiček pomocí induktorů. Měření probíhá v plazmě bohaté na destičky. Práce porovnává výsledky pacientů, jejichž vzorky krve byly změřeny na obou přístrojích. Zjišťuje, zda mezi výsledky přístrojů existuje shoda a popisuje jejich výhody a nevýhody. Práce dochází k závěru, že je vhodné v laboratoři používat oba přístroje pro doplňující se výsledky. Porovnání vzorků pacientů dokazuje, pacienti se sníženým procentem agregace mají rovněž prodloužený čas uzavření kapiláry.
|
|
|
Funkční poruchy hybného systému, jejich diagnostika a terapie - bederní páteř
Baxová, Dana ; Břízová, Marie (vedoucí práce) ; Senetyčová, Miroslava (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo v teoretické části podrobně popsat vznik funkčních poruch hybného systému. Dále byly popsány nejčastěji využívané metody terapie funkčních poruch hybného systému. K jednotlivým metodám terapie jsou uvedeny teoretické principy metody, indikace a kontraindikace, příklady cviků a postup cvičení, výhody a nevýhody metody. V praktické části bylo u vybraných pacientů provedeno klinické vyšetření a vypracovány kasuistiky. Pacienti byli vybráni na Klinice rehabilitačního lékařství. Terapie probíhala se dvěma pacienty na Klinice rehabilitačního lékařství po dobu jednoho a půl měsíce. Každý pacient měl šest respektive sedm terapií. Na začátku byly pacienti vyšetřeni, poté proběhla terapie, ve které byly použity metody popsané v teoretické části. Terapie byla zakončena závěrečným vyšetřením a zhodnocením stavu pacientů.
|
|
|
Aplikace suché jehly v terapii funkčních poruch pohybové soustavy. Podtitul: Myofasciální trigger points
Bečvářová, Zuzana ; Jeníček, Jakub (vedoucí práce) ; Šebek, Milan (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE V ČJ Jméno, příjmení: Zuzana Bečvářová Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jeníček, Ph.D. Název bakalářské práce: Aplikace suché jehly v terapii funkčních poruch pohybové soustavy Podtitul: Myofasciální trigger points Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce rešeršního charakteru se věnuje aplikaci suché jehly v terapii funkčních poruch pohybové soustavy. Cílem práce je podat ucelený přehled problematiky myofasciálních trigger points, které jsou považovány za nejčastější příčinu myofasciální bolesti, a suché jehly, která je jednou možností jejich terapie. Část přehledu problematiky je věnována právním předpisům České republiky, které se týkají aplikace suché jehly ve fyzioterapeutické praxi. Hlavní cílem této práce je vypracovat systematickou rešerši klinických studií, které srovnávají účinek suché jehly se standardními fyzioterapeutickými metodami. Do rešerše je zařazeno 22 randomizovaných klinických studií, které porovnávají účinek suché jehly s manuální terapií, fyzikální terapií a s kombinací fyzioterapeutických metod. Některé sledují zahrnutí aplikace suché jehly do multimodálního programu. Výsledky rešerše ukazují, že efekt suché jehly je ve většině studií minimálně podobný nebo lepší ve srovnání s ostatními metodami. Klíčová slova: spoušťový bod, myofasciální bolestivý...
|
|
|
Možnosti ovlivnění hypermobility u dětí staršího školního věku
PILOUSEK, Miloš
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval tématem hypermobility. V teoretické části jsem se věnoval hypermobilitě obecně. V praktické části jsem se blíže zaměřil na konstituční druh hypermobility vyskytující se u dětí staršího školního věku. V teoretické části se věnuji popisu pohybového systému, následuje definice hypermobility a hypermobilního syndromu. Dále se věnuji způsobu rozdělení, vyšetření a ovlivnění hypermobility. Poslední část je věnována popisu možných fyzioterapeutických metod a konceptů, které lze využít při práci s hypermobilními jedinci. Cílem teoretické části bylo sestavit text, který by jednoduše a komplexně shrnul informace o hypermobilitě. K tomu jsem využil česky i anglicky psanou literaturu. V praktické části jsem se snažil správnou volbou terapie a edukace ovlivnit dva hypermobilní probandy staršího školního věku tak, abych snížil riziko vzniku funkčních poruch, které by mohly následkem jejich hypermobilního stavu v budoucnu vzniknout. S každým probandem proběhlo osm individuálních terapií. Používal jsem přitom metody, které se používají při terapeutické léčbě hypermobilního syndromu. Výsledkem práce bylo zlepšení celkového stavu obou probandů. To se ukázalo při výstupním vyšetření. Zde se také potvrdilo, že hypermobilitu nelze terapeuticky ovlivnit přímo. Zároveň se na konci terapie oba probandi shodli, že pro ně byla terapie přínosem. Také se zvýšila jejich informovanost o hypermobilitě. Objektivní hodnocení je však v tomto případě složité. Bylo by třeba dlouhodobého výzkumu k získání dat, které by potvrdily prospěšnost takovéto terapie. Na tuto práci by se dalo navázat zkoumáním, zdali preventivní fyzioterapeutická terapie u hypermobilních dětí staršího školního věku skutečně snižuje riziko budoucího výskytu vzniku funkčních poruch spojených s hypermobilitou.
|
host ::
RSS.